Být v dobré a velice příjemné společnosti, tak to je asi snem každého člověka. Já sama jsem si řekla, že je nejlepší, když lidé také budou vědět, jak chtějí žít. Nebo jaké mají zaměstnání. Já vím, že člověk musí pracovat, musí pracovat, aby také měl svou živnost, aby také se uživil. Aby také zajistil potřeby rodiny, aby zajistil chod domácnosti. Já vím ale, že někdy je opravdu složité pracovat a nemyslím to tak, že by se třeba člověku nechtělo pracovat. Takhle to vůbec nemyslím. Myslím to tak, že třeba člověk chodí do práce, aby měl peníze, trpí to tam, ale vůbec ho to nebaví.
Když to člověka nebaví v práci a tráví tam opravdu půlku dne, tak potom z toho také může mít deprese. Může opravdu potom chodit do práce s nechutí. Můj dědeček vždycky říkal, že nejlepší je, když chodíte do práce, která vás baví. Jenomže jsem se dozvěděla, že pouze jenom třicet procent lidí chodí do práce. Opravdu pracujete s láskou a s chutí? Já jsem dělala v práci a byla to nemocnice. Jenomže jsem dělala na LDN. Sice ano, měla jsem tam skvělou pracovní společnost a perfektní kolegy, ale práci jsem psychicky nezvládala. Pokaždé, když nějaký pacient odešel, tak jsem to vždycky velice těžce nesla.
Takže nyní pracuji na home office, dělám telefonní operátorku. Musím říct, že sice společnost kolegů u sebe nemám, ale mám zase opravdu velikou společnost své rodiny, jsem v kruhu své rodiny, svou rodinu opravdu nadevše miluji. Jsem ráda, že také jsem velice často v okruhu svých přátel. Společnost mých přátel mám ráda a této společnosti přátel si velice cením. Nevím, co bych dělala, kdybych potom neměla vůbec žádného partnera anebo přítele či kamaráda anebo společnost přátel. Dávám si záležet na tom, abych měla kolem sebe kvalitní společnost lidí, protože jsem velice komunikativní člověk. Jsem také extrovert. A nerada sedím stále doma. A protože pracuji z domu, tak jsem ráda, když alespoň dvakrát týdně vždycky si někam zajdeme s přáteli sednout a pořádně se pobavím.