by
Všichni víme, že i když prudce šlápneme v autě na brzdu, stejně nedojde k okamžitému zastavení. Zákony fyziky zkrátka platí, a to i ten o zachování energie. Odborněji řečeno, jedná se o brzdnou dráhu. Ta může být různá, podle okolností, které zrovna panují. A je rozhodně dobré vědět, jaké to jsou a jak s nimi počítat.
V první řadě je to typ auta. Všichni víme, že kamion potřebuje k zastavení delší dráhu než osobní automobil. Co si však lidé neuvědomují je fakt, že tu nejde o rozměry, nýbrž o hmotnost. Pokud by byl nějaký osobní vůz těžší než nákladní, pak by ten nákladní zastavil dříve, byť je větší. Tomu je nutné věnovat pozornost ve chvíli, kdy máme svůj vůz plně naložený. Zkrátka, čím vyšší hmotnost, tím déle budeme zastavovat.
Pak je zde samozřejmě rychlost, kterou jedeme. Jak již bylo řečeno, zákon o zachování energie platí. Čím rychleji jedeme, tím vyšší máme pohybovou energii. Ta se následně musí transformovat, především pak třením pneumatik o silnici, hlavně do té tepelné. A čím více této energie je, tím déle bude tato transformace trvat, a tím delší tedy bude brzdná dráha.
S tím souvisí i stav vozovky. Čím drsnější povrch, tím větší tření a tím rychlejší zastavení, a naopak. Proto také v situacích, kdy je tření sníženo, například po dešti či třeba během náledí, je naše brzdná dráha delší. Také i za sucha budeme brzdit na hladké silnici déle než na té drsnější. Povrch vozovky je tedy také tím, co musíme vzít v úvahu.
V neposlední řadě je to počasí, především pak vítr. Pokud je silný, pak i on může hrát poměrně velkou roli. Záleží pak na tom, zda fouká po směru nebo proti směru naší jízdy, podle toho je pak brzdná dráha delší či kratší. Toto vše musíme vždy podvědomě kalkulovat, abychom věděli, kdy je potřeba dupnout na brzdu, abychom dovedli včas zastavit před překážkou, případně abychom si udrželi dostatečnou vzdálenost od vozidla před námi, pokud by potřebovalo prudce zastavit. To nám totiž může zachránit život.