by
Například skvělý a zkušený číšník. Vyučen v oboru, hotelová škola, výborný v práci. Doma je potřeba vyměnit kus trubky která vede k vodovodní baterii. Jednoznačně práce pro instalatéra, a ne pro někoho, kdo neví, co a jak. Tohle ještě číšník možná uzná, už proto, že se mu do zdi nechce sekat, ale jakmile jde třeba jen o výměnu těsnění v baterii chá chá, tohle přece náš číšník dělal již v mateřské škole! Jejda kolik on jich vyměnil, vypráví celé rodině a snáší si nádobíčko. Vodováhu, leukoplast, hoblík a pro jistotu také hodně lepidla, něčím to přece držet musí ne?
A tak se z číšníka skvělého ve svém oboru stává instalatér. Pokud to rodina již zažila a zná to, rozprchne se, kam se dá. Pokud ne, bude zvědavě přihlížet. Moudrá manželka po půl hodince děti vyžene, protože jsou slova, která ještě nemusí slyšet a kór ne z úst vlastního otce. Kolem je taková menší potopa, která se postupně uklízí a otecko se pokouší o něco s trubkami, které mu nechtějí pasovat zpátky do té zpropadené baterie. Pokud se mu ji však přece jen k večeru podaří nasadit, tváří se jako mistr nad mistry a pochopitelně se nadouvá jako krocan. První otočení kohoutkem však prozradí, že je někde nějaká drobná závada. Voda totiž teče. Jenže všude tam kde nemá s výjimkou toho správného otvoru. No krůtibrko…
Na této ryze fiktivní (skutečně fiktivní?) situaci lze vidět, že by se každý měl věnovat tomu, co umí a co zná. Instalatér Praha je určen pro práci, kterou se pokoušel udělat člověk v oboru neznalý. Instalatér ji zvládne s bravurou do deseti minut. Zase je pravda, že by neuměl běhat po place s hezky uloženými pěti obědy na ruce. Jenže, každý máme své. A každý se živí něčím jiným. Pokud ani vy nemáte o instalatéřině ani páru, tak se podívejte na jejich webové stránky. Dostanete se na ně kliknutím na odkaz. A ten telefon, co tam je si pečlivě zapište.